MČR žactva 2009 v Trutnově.

MČR žactva 2009 v Trutnově.

Mistrovství republiky žáků pro mě začíná v pátek 13.2. Obávané datum se sice nijak hrozně neprojevilo, žádný úraz ani karambol, ale přesto - místo klídečku v práci a pohodového odjezdu ve 13:00 - to nakládá hlavní část teamu, pracovně zvanou áčko, Arnošt - kmitám v práci až do 13:50 a taktak stíhám vyzvednout Kubu v avizovaných 14:00. Ještě nahoře u ETK naskočí i Radka a i béčko si to frčí plnou parou obstarožní Astrou na Trutnov. Dvěma vygooglenými zkratkami nejprve míjíme Jičín ze severu a poté se prosmýkneme před Trutnovem přímo ke golfovému areálu Mladé Buky, kde místní borci závody pořádají. Áčko už odjelo a tak si v klidu prohlížíme trať sobotního sprintu a okukujeme i nedělní "trojku". Pak nasedáme a podle dalšího plánku z google map pátráme po penzionu Úsvit, který po jednom menším odbočení, kdy se ukázalo že druhý kruháč byl teprve ten první, dorážíme k cíli. Penzion tedy rozhodně není alpského rázu, ale nakonec se i v tom paneláku jednotného vzoru "svobodárna Uran" cítíme skoro jako doma.Arnošt nám vychází naproti a za chvíli jsme všichni komplet na pátém patře.

Sotva si stihneme sdělit první dojmy z cesty a z obhlídnutých tratí, klepe nám na dveře recepční tlumočící prosbu pod námi trpících ubytovaných o klid. Kluci si už stihli vybalit repráky, napíchnout je na mp4, oroštovat je a ještě u toho zřejmě i trsat. Holt technaři.
Repráky promptně zabavujeme a vyrážíme na večeři. Ze zakouřeného hlavního sálu se stěhujeme do prázdné vinárny a všichni si pochvalují večerní krmi. Zabavené bedýnky přibalujeme k vakům,žehličkám i parafínům a přesouváme se s Arnoštem do místní pingpongárny,kde se chystá připravovat lyže na zítřek několik dalších týmů. Když repráky vybalíme, napíchneme na mp3 a oroštujeme my, všichni zajásají. Nikdo sice netrsá, ale v rockovém rytmu se přeci jen strhává líp, k tomu pivko, plno historek - zkrátka za chvíli jede v pingpongárně docela slušný servisácký mejdan. Naštěstí jsme s lyžemi skoro hotovi, když nám klepe na dveře recepční tlumočící prosbu nad námi trpících ubytovaných o klid. Zklidňujeme, ale bedýnky si zabavit nenecháme.

Druhý den po snídani se přesuneme na golf a stan, tedy v našem případě stůl, rozbíjíme strategicky poblíž ostřejší zatáčky ve sjezdu, kde tušíme nějaký ten karambol a kde můžeme povzbuzovat naše závodníky. Ještě před příjezdem zástupů věrných fandů Arnošt okamžitě odhaduje mázu. Nechápu vůbec, proč s sebou tahá všechny ty kufry s voskama, když nakonec stejně pokaždé šáhne po tom smradlavém dehťáku. Alespoň že nejprve zažehlujeme grund s fialovým rode. Kluci a holky si otestují, doladíme a už se jde na věc. Kvalifikace proběhnou během chvilky a my máme důvod ke spokojenosti. Pět postupů a Radka, s tlakem alespoň trochu zvednutým kolou, jen vteřinu a půl za šestnáckou, Kubu na jeho prvním celostátním závodě přibrzdil pád. I další děj probíhá velmi rychle a po srdnatém boji našich sčítáme na závěr tři osmá místa, jedno jedenácté, jedno šestnácté, jedno osmnácté a jedno třicáté druhé. Výsledkem je skvělé páté místo v družstvech. Spokojena odjíždí celá naše paneláková komunita zpět na pozdní oběd. Nalomeni vydáváme dokonce bedýnky technařům, abychom toho pak při přípravě lyží večer zalitovali, neboť v pingpongárně to už zdaleka tolik nehučí.

V neděli vyrážíme na tratě ve stejný čas a místo pro náš stůl volíme tentokrát poblíž dojezdu, aby mohl Arnošt svým barytonem vytočit do cíle se blížící zemdlelá těla k vyšším obrátkám. To o máze bych musel doslova opakovat, jen ještě dodám "Kdo má ty dehty z těch lyží pak omejvat". Tratě jsou lyžařské, je perfektní přehled a počasí super se sluncem ozářeným vrškem Černé hory. Jediné co je proti včerejšku trochu, ale opravdu jen trochu slabší, je forma našich. Snad jen Adélka zasluhuje absolutorium za další umístění v desítce a Kuba, který se tentokrát vyhnul pádu a statečným finišem se vešel do třicítky. Bojovali ale i všichni ostatní a na jejich umístění se jen podepsala únava ze soboty a treninkové manko způsobené nemocí. I tak pozice mezi 14 až 23 místem není žádná ostuda. Kuriozitou byl dvoudesetinový rozdíl mezi Martinem a Tomášem v cíli. V rámci mistrovství jsme sice v soutěži družstev o dvě místa klesli, ale celkově si zatím páté místo držíme. Na finále "Neumannové" v Jablonci nás ještě čeká boj.
V Trutnově nás naopak čekal už jen oběd a cesta domů.